Dachstein 2013

Dachstein 2013
Po několika změnách termínu a programu, způsobených předsedou našeho oddílu, novopečeným Bc. Michalem se letošní varianta návštěvy vyšších hor ustálila na Dachsteinu. Ve středu 14.8. cca ve 20:00 tedy vyrážíme v sestavě, Jirka, Klára, Michal,Peťa, Simča, Vašek aZbyňa vstříc dobrodružstvím do této českými turisty a horolezci velmi oblíbené destinace.Automobil totožný jako loni, Michalův „tranďák. Výhody tohoto vozu jsme ocenili již při nakládání materiálu. Původně s námi měl jet ještě osmý člen výpravy, Urbec, ale vyměkl, a vzhledem k objemu naší bagáže udělal dobře. Ještě v nočních hodinách přijíždíme do cíle naší první plánované zastávky, lezecké oblasti Burgstall nedaleko městečka Pürgg v pohoří TotesGebirge. Zbytek noci využíváme ke spánku a ráno – vzhůru doščany! Lezení pohodové, počasí nádherné, a tak lezeme až do pozdního odpoledne, načež se k večeru přesouváme do Ramsau, kde máme v úmyslu nocovat v místním campu. Zde se nejprve zastavujeme v infocentru, abychom zjistili něco o lezení v oblasti a taky o počasí. Panička obsluhující info oblečená tradičně v kroji, jak bývá ve zdejších končinách zvykem, právě zavírala, nicméně přesto se nám z ní podařilo dostat alespoň základní informace. Centrum bylo navíc dobře zásobeno průvodci, některými dokonce v češtině! Zastávka v prvním campu, podle jezírka s písčitou pláží trefně pojmenovaném Beach camp nebyla úspěšná. Měli prostě FULL. Pokračujeme tedy do druhého campu. Tam měli sice taky FULL, ale když kluci vybalili na paní campnou kouzlo svých osobností, místečko na nejprve 2 malé, posléze 3 větší stany se na dvorku pod sušákem prádla na jednu noc přece jen našlo. Z jedné noci nakonec byly noci 2. To vše za lidovou cenu cca 10 E za osobu. Klidné místo, teplé vody dostatek, sociálky v super stavu. V kempu jsme se potkali s Olinou a s Rudou z našeho HO a jali se z nich loudit informace. Po krátkém upřesnění našich zájmů a možností byl program na následující den jasný. Dáme si ferraty Anna + Johann, jedny z nejtěžších a nejkrásnějších nejen v této oblasti, ale i v celých Alpách. K těmto ferratám se váže zajímavá legenda o vztahu mezi „štýrským princem“ Johannem a dcerou místního poštmistra Annou. Hlavní roli v ní jako obvykle hraje sex, neboli jinak řečeno za vším hledej ženu! Po startu z parkoviště u dolní stanice lanovky Gletscherbahn od chaty Türlwandhüttejdeme ještě asi půl hodiny k chatě Dachsteinsüdwande ve výšce 1871 m, nedaleko které ferrata Anna začíná. Má převýšení 300 m, obtížnost C/D a dá se spojit právě s již zmiňovaným Johannem. Ten má převýšení 600 m, a obtížnost D/E. Je tedy o něco náročnější. Zajímavý je na ní převislý nástup, u kterého jsme byli svědky potvrzení informace z průvodce, že se dá skončit ještě dříve, než začnete. Cesta končí u chaty Seethalerhütte ve výšce 2741 m. Obě cesty se nám podařilo absolvovat bez větších problémů.Tento výstup se dá spojit ještě s výstupem na vrchol Dachsteinu, ale ten jsme si odpustili, protože jsme měli v úmyslu na něj vystoupit v dalších dnech od chaty Adamekhütte. Po odpočinku a občerstvení u chaty Seethalerhütte, která se též někdy nazývá Dachsteinwartehütte, pokračujeme po sněhové dálnici upravené rolbou na ledovci Hallstattergletscher k horní stanici lanovky Gletscherbahn na vrcholu Hunerkogel (2687 m). Na Hunerkogelu odoláváme svodům místních atrakcí, jako je ledová jeskyně za 10 E, nebo procházka s pohledem do údolí po můstku zvaném „Skywalk“ za tutéž sumu. Rovněž možnost přesunu do údolí lanovkou za tučný obolus nás nezlákala k investici na podporu cestovního ruchu a tak sestupujeme do údolí po svých lehkou ferratouHunercharte a posléze suťoviskem až k chatěDachsteinsüdwande. Odtud už je to jen coby kamenem dohodil na parkoviště. Odtud následoval přesun do kempu, odpočinek, jídlo a konzumace importovaných zásob alkoholu. Ráno balíme a přesouváme se na parkoviště ke Gosauským jezerům, kde začíná výstup na chatu Adamekhütte. Po jídle a nabalení nezbytného materiálu k dvoudennímu pobytu na chatě, jako např. ananasový kompot, 2 l vína a několik hodně piv vyrážíme na chatu. Čeká nás zhruba 1200 m převýšení, batohy nic moc lehké. Výstup má trvat 4 hodiny. My jej s několika přestávkami vyplněnými odpočinkem a sociologickým průzkumem, spočívajícím v dotazech kolemjdoucím typu: „How long is to Adamekhütte?“ absolvujeme za 5 hodin. Ubytování na chatě velmi útulné, k dispozici je zde dokonce sprcha, byť studená. Atmosféra rovněž skvělá. Dle sdělení personálu zde asi 40 % klientely tvoří Češi, což se alespoň při našem pobytu potvrdilo. Nocleh s 50 % slevou stojí 12 E, uznávají zde jak Alpenverein, tak průkazky ČHS. Večer za konzumace donesených zásob (nejen alkoholu) spřádáme plány na další den. Bylo rozhodnuto, že v sobotu si zalezeme v okolí chaty a na vrchol Dachsteinu (2996 m, optimističtější zdroje uvádějí dokonce 3004 m) vyrazíme až v neděli. Lezení v okolí chaty předčilo všechna naše očekávání. K dispozici je zde výběr z mnoha cest nejrůznějších obtížností a délek, po naprosto ostrém pevném vápenci. Jištění podle evropského standardu, zhruba co 1,5-2 metry. Poctivý český pískař zde tedy značně ušetří na materiálu, protože si zapne asi tak každou čtvrtou expresku. K nejkrásnějším patří 300 m vysoká stěna nad chatou, ve které je na výběr asi ze 6 cest obtížnosti IV-VII. Průvodce mají na chatě a na požádání vám jej i okopírují. Večer jsme všichni spokojeni a těšíme se na výstup na Dachstein následující den. Vzhledem k tomu, že je to na vrchol avizovaných jen asi 3 hodiny, nemusíme vstávat extrémně brzy. K vrcholu a zpět to stíháme pohodovým tempem za 4 hodiny. Cesta jednoduchá, jak orientačně, tak technicky. Na ledovec není potřeba ani cepín, ani mačky. Na ferratě obtížnosti A/B od ledovce k vrcholu jsme se ani jednou nezapnuli. Kdo by přece jen zatoužil po mačkách, na chatě jsou k dispozici k zapůjčení. Po návratu a nezbytném obědě se ve 13:00 vydáváme zpět do doliny. Celý týden nám přálo neskutečným způsobem počasí, neustále azuro, maximálně ojediněle mráček. Nyní při sestupu se však začalo podezřele zatahovat. Odpouštíme si tedy plánovanou koupel v jezeře a po obědě, který jsme částečně uvařili za deště, vyrážíme okolo 16:00 zpátky směr ČR. S několika nezbytnými zastávkami jsme okolo 1:30 zpět v Hranicích. Co se týká programu, tak s několika drobnými změnami jsme ho splnili beze zbytku. Spokojenost, alespoň z mé strany, více než maximální. Těšiljsem se sice na variantu A, protože miluju vysoké kopce, ale i Dachstein je výborná lokalita, a dá-li mi zdraví, určitě se tam budu chtít v dohledné době zase podívat. No a ty vysoké kopce zase až příští rok.
Hore zdar, Vašek